Paralympiáda 2026: Český hokej míří za medailemi do Milána

Termín a místo konání zimních paralympijských her

Zimní paralympijské hry 2026 se odehrají v italských městech Milano a Cortina d'Ampezzo – přesněji od 6. do 15. března 2026. Do severoitalského regionu se sjede to nejlepší, co paralympijský sport nabízí. Sportovci z celého světa se utkají v různých zimních disciplínách a mezi nimi rozhodně nesmí chybět para hokej, který patří k napínavým a divácky přitažlivým kolektivním sportům paralympijského programu.

Proč právě Milano a Cortina? To má svůj důvod. Cortina d'Ampezzo má ve svém srdci bohatou historii pořádání velkých zimních sportovních událostí – vždyť už v roce 1956 hostila zimní olympijské hry. Tohle malebné městečko v Dolomitech nabízí skvělé zázemí a dlouholetou tradici zimních sportů. Milano zase jako moderní metropole severní Itálie přináší kosmopolitní nádech a zajišťuje výbornou dostupnost pro diváky i mediální pokrytí na té nejvyšší úrovni.

Hokejové zápasy para hokeje proběhnou v moderních ledových arénách, které splňují všechny mezinárodní standardy pro paralympijské soutěže. Para hokej, známý také jako sledge hokej, je upravená verze hokeje pro sportovce s tělesným postižením dolních končetin. Hráči sedí na speciálních saních s ostřením podobným bruslím. Používají dvě hokejky – jednak se s nimi pohybují po ledě, jednak manipulují s pukem.

Načasování her bylo promyšlené. Navazují na zimní olympijské hry, které se ve stejných městech konají o pár týdnů dříve. Díky tomu se maximálně využijí sportovní zařízení a infrastruktura, která byla pro olympiádu vybudována nebo zmodernizována. A co víc – pozornost světa zůstává na zimních sportech a paralympijských hodnotách delší dobu.

Organizátoři v Miláně a Cortině kladou velký důraz na bezbariérovost a dostupnost všech sportovišť i doprovodných zařízení. Obě města prošla rozsáhlými úpravami, aby sportovci i diváci s různými typy postižení mohli bez problémů využívat všech služeb spojených s paralympijskými hrami. A to nejlepší? Tato investice do bezbariérové infrastruktury poslouží místním komunitám ještě dlouho po skončení her.

Počasí v březnu v italských Alpách je pro zimní sporty ideální – sníh ještě drží, ale teploty jsou už příjemnější než v lednu nebo únoru. Vzniká tak skvělé prostředí nejen pro sportovní výkony, ale i pro pohodlí diváků.

Co se týče dopravy, obě města jsou výborně dostupná. Milano má dvě mezinárodní letiště, Cortina d'Ampezzo je snadno přístupná moderními horskými silnicemi a během her bude fungovat speciální doprava spojující obě lokality.

Sledge hokej jako hlavní paralympijská disciplína

Sledge hokej patří mezi nejsledovanější zimní paralympijské sporty a jeho popularita stále roste. Není divu – tahle hra má v sobě všechno, co má klasický hokej: rychlost, drsnost, techniku, jenže s úplně jiným přístupem a speciálním vybavením.

Když se podíváte na zápas poprvé, možná vás překvapí, jak brutálně rychlá a tvrdá tahle hra je. Sportovci sedí na speciálních saních se dvěma bruslemi a místo jedné hokejky mají v každé ruce kratší hůl – na jednom konci je čepel na puk, na druhém hroty, kterými se odrážejí ode ledu. Vypadá to jednoduše? Zkuste si představit, že musíte zároveň bruslit, přihrávat, střílet a ještě se pustit do souboje o mantinel. A to celé na saních.

Pravidla jsou v zásadě stejná jako v klasickém hokeji – šest hráčů na ledě, tři dvacetiminutové třetiny, povolený fyzický kontakt. Právě ten dělá ze sledge hokeje doslova akční podívanou. Srážky na saních vypadají někdy ještě drsněji než v běžném hokeji.

Na paralympiádě 2026 v italských Alpách se utkají nejlepší týmy planety. Tradiční špička? To jsou Američané, Kanaďané a Norové, kteří pravidelně válčí o medaile. Jenže poslední roky ukazují, že konkurence sílí a žádný zápas není předem rozhodnutý.

Co všechno musí tihle sportovci zvládnout? Několik let dřiny. Dokonalá kontrola saní, blesková reakce, precizní práce s pukem, a k tomu síla v rukou a ramenou, která vám dovolí odrazit se tak rychle, že soupeř jen zírá. Vytrvalost, explozivita, taktika – prostě kompletní balíček.

Sledge hokej dokazuje, že sport skutečně nezná hranice. Každý zápas je příběhem o tom, co dokáže lidská vůle a odhodlání. Když se podíváte na rychlost, se kterou hráči létají po ledě, na tvrdost soubojů a technickou úroveň jednotlivých akcí, prostě musíte uznat – tahle disciplína má šmrnc. A právem patří mezi nejatraktivnější paralympijské sporty vůbec.

Kvalifikační turnaje a účastnické země

Kvalifikační turnaje pro paralympijský hokejový turnaj 2026 rozhodují o tom, které týmy si zahrají na zimních paralympijských hrách. Celý systém je postavený tak, aby měly všechny národní týmy ze všech koutů světa férovou šanci a aby se na led dostaly ty nejlepší reprezentace.

Itálie jako hostitelská země nemusí kvalifikací projít – dostane se tam automaticky. To je úplně běžná praxe u všech velkých sportovních akcí. Italové se tak můžou plně soustředit na přípravu a budování silného týmu, což je samozřejmě obrovská výhoda.

Mezinárodní paralympijský výbor společně s Mezinárodní federací ledního hokeje nastavil pravidla kvalifikace podle toho, jak si týmy vedly v minulých mezinárodních soutěžích. Světové mistrovství ve sledge hokeji hraje v tomhle ohledu zásadní roli – umístění na šampionátu totiž často přímo rozhoduje o tom, kdo pojede na paralympiádu.

Místa se rozdělují podle geografických oblastí a výkonnosti týmů. Nejsilnější hokejové národy z předchozích paralympiád si většinou zajistí přímou účast díky svým výsledkům z posledních let. Spojené státy, Kanada nebo Ruský paralympijský výbor patří tradičně mezi absolutní špičku paralympijského hokeje a jejich účast bývá téměř jistá.

Evropské týmy musí svou kvalitu prokázat na kontinentálních turnajích a v kvalifikačních bojích. Norsko, Švédsko a Česká republika mají zavedené programy sledge hokeje a pravidelně bojují o postup na paralympiádu. Kvalifikační turnaje běží s předstihem a dávají šanci i menším hokejovým zemím ukázat, jak se posunuly dopředu.

Asijské země mají také svá vyhrazená místa. Jižní Korea a Japonsko jsou z tohoto regionu nejsilnější. Sledge hokej v Asii udělal v posledních letech velký pokrok a asijské týmy jsou čím dál konkurenceschopnější.

Na paralympijském hokejovém turnaji může startovat jen osm týmů. To vytváří skutečně tvrdé prostředí a kvalifikace je proto nesmírně náročná. Každé místo má obrovskou cenu a týmy musí dlouhodobě podávat skvělé výkony, aby si účast zajistily.

Kvalifikační období trvá několik let před samotnou paralympiádou a během té doby se hrají různé turnaje a mistrovství světa. Bodové žebříčky se průběžně aktualizují podle výsledků v mezinárodních soutěžích, což zajišťuje transparentní a spravedlivý způsob výběru kvalifikovaných zemí. Tahle dlouhodobá strategie podporuje rozvoj sledge hokeje po celém světě a motivuje národní programy, aby investovaly do tréninku a zázemí.

Pravidla a specifika paralympijského ledního hokeje

# Paralympijský lední hokej: Sport, který vás dostane

Když poprvé vidíte paralympijský lední hokej naživo, nemůžete uvěřit vlastním očím. Rychlost, síla, odhodlání – tohle všechno dělá z této disciplíny jednu z nejnapínavějších zimních paralympijských sportů vůbec. A víte co? Diváci po celém světě to potvrdí. Tahle hra vás prostě chytne.

Co dělá paralympijský hokej tak výjimečným? Místo bruslí tu uvidíte speciálně konstruované saně. Nejde o žádnou improvizaci – každé saně jsou technický zázrak, navržený tak, aby hráč mohl vyvinout maximální rychlost a zároveň měl naprostou kontrolu. Představte si sedadlo zavěšené jen deset centimetrů nad ledem, vybavené dvěma ostrými břity, která vám umožní zatáčet a akcelerovat jako střela. Stabilita? Naprostá. Manévrovatelnost? Úžasná.

A teď to nejzajímavější – zapomeňte na jednu hokejku. Hráči tady ovládají hned dvě kratší hokejky, každou dlouhou zhruba metr. Na jednom konci mají čepel na puk, na druhém hroty pro odraz. Zkuste si to představit: jednou rukou se odrážíte, druhou řídíte puk, přitom udržujete rovnováhu a sledujete hru kolem sebe. Chce to sílu paží, koordinaci a neuvěřitelnou koncentraci. Horní polovina těla těchto sportovců pracuje na sto deset procent po celý zápas.

Základní pravidla znáte z klasického hokeje – tři třetiny po patnácti minutách, šest hráčů včetně brankáře na ledě, standardní rozměry hřiště. Ale tady začínají zajímavé nuance. Každý tým může mít v soupisce až sedmnáct hráčů, což trenérům dává prostor pro taktické tahy a střídání podle situace.

Teď pozor, tohle je důležité: klasifikační systém. Není to jen nějaká byrokracie – jde o srdce fair play. Hráči jsou hodnoceni podle stupně postižení a každý tým musí dodržet bodový limit pro hráče na ledě. Co to znamená v praxi? Že trenér nemůže prostě nasadit jen ty nejsilnější. Musí kombinovat, strategicky plánovat, vytvářet vyvážené formace. To je přesně to, co dělá hru tak takticky bohatou a nepředvídatelnou.

A kontakt? Ano, kontaktní hra je povolená! Saně narážejí do saní, hráči bojují o každý centimetr ledu, bloky tělem jsou na denním pořádku. Tahle hra je tvrdá, fyzicky náročná a plná adrenalinu. Když vidíte dva hráče v plné rychlosti bojovat o puk u mantinelu, cítíte tu energii i z hlediště.

Brankáři si zaslouží samostatnou kapitolu. Sedí na stejných saních jako ostatní, ale jejich výstroj je přizpůsobená tak, aby pokryla co největší plochu branky. Musí být neuvěřitelně pohybliví, protože puky létají rychlostí, která vám vyrazí dech.

Když se zamyslíte nad tím, co všechno musí hráč zvládnout... Rozjet se, zabrzdit, změnit směr, přihrát, vystřelit, bránit – a to všechno na saních, se dvěma hokejkami, v plné výstroji, obklopený soupeři. Trénink je brutální: nekonečné posilovací jednotky na horní polovinu těla, výdrž, taktické rozbory, nácvik herních situací. Tihle sportovci jsou opravdoví profíci.

Paralympiáda 2026 ukáže, kam se tento sport posunul. Uvidíme techniku dovedené k dokonalosti, týmovou práci na nejvyšší úrovni a momenty, které se vám zapíšou do paměti. Protože paralympijský hokej není jen o sportu – je o překonávání hranic, o síle vůle a o tom, že žádná překážka není dost velká, když máte cíl před očima.

Paralympijský hokej není jen o sportovním výkonu, ale především o síle lidského ducha, který dokáže překonat každou překážku a inspirovat celý národ k víře v nemožné.

Marek Dvořáček

Český tým a jeho příprava na hry

Český národní tým sledového hokeje se na paralympiádu 2026 připravuje s plným nasazením už několik měsíců. Všichni si uvědomují, jak náročný turnaj je čeká. Trenéři s bohatými zkušenostmi poskládali tréninkový plán, který myslí na všechno – od fyzičky přes taktiku až po psychickou odolnost. Prostě komplexní přípravu na takovou prestižní událost.

Tréninky probíhají pravidelně na ledových plochách po celé republice. Hlavní základna je v moderním centru, které bylo přímo uzpůsobené pro sledový hokej. Hráči makají každý den na bruslení, na práci s hokejkou vsedě, na koordinaci pohybů – tedy na všem, co je pro tento sport naprosto zásadní. Fyzioterapeuti bedlivě sledují, jak se kdo cítí, a trénink upravují každému podle jeho potřeb.

Kluci také jezdí na mezinárodní turnaje, kde si to rozdávají s nejlepšími týmy planety. Tady získávají cenné zkušenosti a trenéři vidí, jak soupeři hrají – koneckonců právě s nimi se český tým nejspíš potká na paralympiádě. Zápasy proti Kanadě, USA nebo Norsku ukazují, kde český sledový hokej momentálně je a co ještě do her potřebuje vylepšit.

Na taktické stránce se pracuje opravdu detailně. Moderní videoanalýza pomáhá rozebrat jak vlastní výkony, tak hru těch, se kterými se poměří. Každý hráč dostává zpětnou vazbu šitou na míru a ladí si věci, které mohou být při turnaji rozhodující. Velký důraz jde na přesilovky a oslabení – právě tyto momenty často určují, kdo vyhraje na nejvyšší úrovni.

Psychologická příprava je stejně důležitá jako ta fyzická. Tlak spojený s paralympiádou dokáže být ohromný. Sportovní psychologové proto s týmem budují mentální sílu, schopnost zvládat stres a držet koncentraci i v těch nejnapjatějších chvílích. A samozřejmě týmovou pohodu – trenéři ji dlouhodobě posilují i aktivitami mimo led.

Co se týče vybavení, tady se v posledních měsících hodně posunulo. Speciální hokejové saně prošly úpravami podle nejnovějších poznatků, aby hráčům daly maximální rychlost a obratnost. Výstroj každého z nich se pečlivě testuje a ladí, aby perfektně seděla a zároveň chránila při soubojích, které jsou pro sledový hokej typické.

Díky podpoře státu i soukromých sponzorů má český tým profesionální podmínky srovnatelné s těmi nejlepšími na světě. To vytváří solidní základ pro úspěch na paralympiádě 2026.

Hvězdy světového paralympijského hokeje

Paralympijský hokej se za poslední roky vypracoval mezi nejsledovanější sporty zimních paralympiád. A víte co? Čím víc se blížíme k hrám 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo, tím víc roste napětí mezi fanoušky všude na světě. Tohle není jen o rychlosti a technické brilantnosti – jde hlavně o výjimečné osobnosti, které tento sport posunuly na mezinárodní úroveň.

Když se řekne paralympijský hokej, většina lidí si vybaví kanadského útočníka Tylera McGregora. Tahle legenda umí přečíst hru jako málokdo a gólové šance si vytváří jakoby od oka. Spousta expertů ho řadí mezi nejlepší hráče, co kdy na ledě stáli. McGregor už má za sebou několik paralympiád a jeho zkušenosti budou pro Kanadu k nezaplacení i v roce 2026. Ale nejde jen o hokej – Tyler svým přístupem ukazuje mladým, že s odhodláním a pořádnou dřinou se dá překonat úplně všechno.

Američané zase mají Declana Farmera. Rychlost? Technika? Tahle kombinace z něj dělá skutečnou hrozbu pro každou obranu. Farmer dokáže sám rozhodnout zápas a když vlítne na led, celý tým jako by najednou věřil víc sám sobě. Jeho souboje s nejlepšími obránci? To je vždycky pořádná jízda a není divu, že se všichni těší, jak se předvede v Itálii.

Z Evropy vyniká norský gólman Kjell Christian Hamar – člověk s reflexy, které musíte vidět na vlastní oči. Dokáže udržet tým ve hře i v momentech, kdy to vypadá beznadějně. Hamar patří mezi nejlepší brankáře současnosti a mnohokrát už zachránil Norům cenné body. Jeho klid v těžkých chvílích a zkušenosti z minulých paralympiád z něj dělají klíčovou postavu turnaje 2026.

Rusové tradičně staví na fyzické síle a taktické kázni. Dmitrij Lisov k tomu přidává vynikající techniku. Umí hrát dozadu i dopředu, což z ruského týmu dělá nepříjemného soupeře pro kohokoliv. Jeho profesionalita je vzorem nejen pro mladé hokejisty v Rusku, ale v celém paralympijském hnutí.

A co Česko? I my máme své zástupce na mezinárodní scéně. Jasně, nejsme mezi favority, ale kluci jako Jiří Berger ukazují, že i menší země můžou šlápnout na paty hokejovým velmocím. Bergerova bojovnost a technická vyspělost mu vysloužily respekt soupeřů a stal se oporou týmu mířícího do Itálie.

Zajímavý příběh píše v posledních letech Jižní Korea. Jejich hokej zaznamenal obrovský posun a za to vděčí i hráčům jako Seung-Hwan Jung. Jeho kreativita a schopnost překvapit soupeře nečekanými řešeními posunula korejský tým o level výš. Jung představuje novou generaci asijských hokejistů, kteří dokazují, že paralympijský hokej se opravdu stává celosvětovým fenoménem.

Italové budou mít v roce 2026 výhodu domácího prostředí. Florian Planker se už teď stal tváří italského paralympijského hokeje. Jeho energie a láska ke sportu inspiruje celou zemi. A víte si představit, jakou atmosféru vytvoří domácí publikum? To může být pro Italy obrovská výhoda, která je možná dokáže dotlačit k výsledkům, o kterých se jim zatím jen zdálo.

Historie českých úspěchů v sledge hokeji

Sledge hokej u nás za posledních dvacet let ušel neuvěřitelnou cestu. Kdo by si před lety pomyslel, že naši kluci budou pravidelně šokovat favority na paralympiádách?

Všechno začalo v roce 2009, kdy se náš tým poprvé probojoval na paralympijské hry do Vancouveru. Osmé místo možná nezní jako senzace, ale právě tady se položily základy. Hráči si osahali, jak to na té nejvyšší scéně chodí, a pochopili, co všechno je ještě čeká.

Pak se to postupně rozjelo. Na mistrovství světa v roce 2012 přišel zlom – naši poprvé porazili některé z velkých jmen světového sledge hokeje. Najednou bylo jasné, že nejsme jen do počtu. Tohle zaujalo média i sponzory, a konečně se začalo investovat do pořádného tréninku a zázemí.

Soči 2014 byl další milník. Šesté místo a postup do čtvrtfinále! V tu chvíli už nikdo nemohl popírat, že český sledge hokej je evropská špička. Týmu tehdy vévodili zkušení borci, kteří dokázali stmelit partu a vytáhnout z mladších to nejlepší. A fungovalo to – i proti silnějším soupeřům se dalo hrát vyrovnaně.

V Pchjongčchangu 2018 jsme udělali další krok nahoru. Páté místo a několik zápasů, kdy naši pořádně potrápili i Američany a Kanaďany – klasické velmoci. Ukázalo se, že práce s mladými hráči a pořádná příprava se vyplácí. Trenéři vybudovali systém, díky kterému dokážeme hrát chytře a takticky, i když třeba nemáme fyzickou převahu.

Peking 2022 byl důkazem, že máme pevné základy. Znovu jsme skončili v první šestce, a to přesto, že tým prošel obměnou a spousta klíčových hráčů skončila. Mladí ale ukázali, že česká škola sledge hokeje funguje a umí vychovat skvělé sportovce.

A teď? Milán s Cortinou d'Ampezzo 2026 jsou za dveřmi a poprvé v historii reálně míříme na medaili. Realizační tým pracuje s širším kádrem, takže se dá rotovat a udržet formu po celou sezónu. Zkušenosti máme, víme, jak překvapit favority. Mix ostřílených borců a mladé krve může v Itálii dokázat něco historického – konečně přinést medaili, o které se nám už dlouho sní.

Sportovní areály a hokejové haly v Miláně

Milán, jedno z nejpulzujících italských měst, se chystá na něco skutečně výjimečného – zimní paralympijské hry 2026, které uspořádá společně s horskou Cortinou d'Ampezzo. Sportovní zařízení v tomto lombardském velkoměstě procházejí v posledních letech obrovskou proměnou, aby dokázala pojmout ty nejnáročnější mezinárodní paralympijské soutěže. Především jde o para hokej, který si získává stále více fanoušků.

Hokejové haly mají v Miláně své místo už desítky let. Město se dnes pyšní několika skutečně špičkovými arénami, které budou během paralympiády hrát hlavní roli. Palalido Santa Giulia je jednou z nejmodernějších hokejových hal, jaké v Evropě najdete. Tahle aréna byla od začátku navržena s myšlenkou na paralympijské sportovce – bezbariérový přístup sem máte skutečně všude. Pojme několik tisíc diváků a technické zázemí? To odpovídá tomu nejlepšímu, co Mezinárodní paralympijský výbor vyžaduje.

V severní části města pak najdete další významnou halu – Agorà. Prošla kompletní rekonstrukcí a vypadá skvěle. Během paralympiády v roce 2026 tady budou trénovat para hokejové týmy z celého světa. Ledová plocha splňuje všechny parametry pro ty nejvyšší soutěže a zázemí pro sportovce? To je navržené tak, aby paralympijským atletům poskytlo maximální komfort a fungovalo přesně tak, jak potřebují.

Co dělá milánské sportovní areály opravdu výjimečnými, je jejich dostupnost. Všechny hlavní hokejové haly jsou napojené na metro a městskou dopravu, což je pro paralympijské hry naprosto zásadní. Bezbariérové přístupy jsou samozřejmostí na každé zastávce, která vede ke sportovním zařízením. Organizátoři si dali záležet na tom, aby se paralympijští sportovci i diváci mohli po Miláně pohybovat úplně bez problémů.

Investice do sportovní infrastruktury nejsou jen o přípravě na jednu velkou akci. Jde o dlouhodobou vizi, jak rozvinout para sport v celém regionu. Město vybudovalo síť tréninkových center, která budou fungovat i dlouho po skončení her – pro místní para hokejové kluby, pro mládežnické týmy. Tahle zařízení mají speciální šatny, rehabilitační místnosti a fyzioterapeutická centra přizpůsobená sportovcům s různými druhy zdravotního postižení.

Technologie v milánských hokejových halách je na špičkové úrovni. Nejmodernější systémy pro chlazení ledové plochy zajišťují perfektní kvalitu ledu, i když venku zrovna panují náročné podmínky. Osvětlení arén je nastavené tak, aby vyhovovalo televizním přenosům v nejvyšší kvalitě, a akustika? Ta je skvělá pro tisíce diváků. Bezpečnostní opatření odpovídají těm nejpřísnějším mezinárodním standardům – moderní kamery, evakuační plány speciálně upravené pro paralympijské hry. Prostě na všechno se myslelo.

Medailové ambice a očekávání od turnaje

Český tým vyráží na paralympijský turnaj v ledním hokeji na zimních hrách 2026 s jasným cílem – přivézt medaili. A není to jen prázdná slova. Reprezentace za sebou má několik let dřiny, kdy hráči makali nejen na fyzičce, ale poctivě se věnovali taktice a mentální přípravě na to, co je čeká v soubojích s nejlepšími týmy planety.

Trenéři, kteří mají s hokejem bohaté zkušenosti, dobře vědí, že konkurence bude brutální. Američané jsou tradičně mezi favority, Kanaďané v posledních letech pořádně zainvestovali do sledge hokeje a jejich tým je čím dál silnější. A pak tu máme ještě Skandinávce – Norsko se Švédskem mají perfektně fungující ligy a paralympijský sport u nich má systematickou podporu.

Na co ale Češi sázejí? Na zkušenost. Kapitán s asistenty tvoří kostru mužstva, která dokáže v těch nejdůležitějších momentech vyburcovat celý tým k neskutečnému výkonu. A pak jsou tu mladší kluci, kteří se do reprezentace probojovali v posledních letech – ti přinášejí energii, nebojácnost a chuť riskovat v útoku.

Realizační tým si dal za minimum postup do semifinále, což by znamenalo jistotu boje o medaile. A není to nereálné přání. Stačí se podívat na výsledky z přípravných turnajů a mezinárodních zápasů před olympiádou. Forma brankářů i hráčů v poli ukazuje, že máme na to překvapit i ty největší favority.

Velká pozornost se věnovala psychice. Hráči trénovali mentální odolnost, protože právě schopnost udržet v hlavě klid a soustředění v rozhodujících chvílích může rozhodnout o všem. Vedení týmu si je jasné, že každý zápas bude vyžadovat stoprocentní nasazení a železnou taktickou kázeň.

Fanoušci a celá česká veřejnost očekávají od týmu bojovnost a důstojnou reprezentaci národních barev. Medaile by nebyla jen sportovní úspěch – byla by obrovským impulsem pro paralympijský hokej u nás. Větší zájem médií a sponzorů by mohl znamenat lepší podmínky pro přípravu dalších generací hráčů. Proto tým bere svou účast na turnaji nejen jako sportovní výzvu, ale jako šanci ukázat široké veřejnosti, jakou sílu a krásu paralympijský sport má.

Televizní přenosy a sledovanost paralympiády

Sledování paralympijského hokeje na Zimních paralympijských hrách 2026 bude pro fanoušky dostupnější než kdy předtím. Hry se konají v Miláně a Cortině d'Ampezzo a organizátoři dělají všechno proto, aby se para hokej dostal k co nejširšímu publiku.

Česká televize chystá opravdu velké vysílání s přímými přenosy nejdůležitějších zápasů. A máme v tom velkou výhodu – díky stejnému časovému pásmu si budeme moci hokej užít v normální denní dobu, bez nočního vstávání. To je skvělá zpráva pro všechny, kdo chtějí fandit našim klukům, ale ráno musí do práce nebo do školy. Sportovní redakce slibuje kvalitní komentáře a odborný výklad, který divákům pomůže pochopit všechny nuance této náročné hry.

Práva na vysílání má pod palcem Mezinárodní paralympijský výbor společně s organizátory her. Přenosy poběží v přes sto padesáti zemích světa – nejen v televizi, ale i na streamovacích platformách. Právě digitální svět mění způsob, jakým sport sledujeme. Můžete si pustit víc zápasů najednou, přepínat podle toho, co vás zrovna zajímá, a máte nad tím kontrolu.

Pro náš národní tým je tohle obrovská šance ukázat para hokej lidem, kteří ho třeba nikdy neviděli. Sledovanost v Česku postupně roste, hlavně díky tomu, že se nám daří a média o nás píšou čím dál víc. Odborníci tipují, že kdyby se tým dostal do play-off, mohlo by se dívat několik set tisíc lidí. To by byl rekord, jaký tu para hokej ještě nezažil.

Technologie jdou neuvěřitelně dopředu. Speciální kamery vám ukážou hokej tak, jak ho normálně nevidíte – z úrovně ledu, kde vnímáte každou ránu, každý manévr. Detailní záběry pak odhalí, jak hráči ovládají svoje sáně a jak technicky dokonalí vlastně jsou. Je to prostě jiný level sledování sportu.

A pak jsou tu sociální sítě a online obsah. Zákulisní reportáže, rozhovory s hráči, momenty, které se do televize nedostanou. Organizátoři spolupracují se známými tvářemi ze sportu a internetu, aby se o para hokeji dozvědělo co nejvíc mladých lidí. Můžete si třeba hlasovat o nejlepší akci zápasu nebo se ptát expertů přímo během přenosu. Sport se tak stává živější, interaktivnější.

Komerční televize po celém světě mají o paralympiádu čím dál větší zájem. To není jen tak – znamená to, že para sport přitahuje lidi a inzerenty. A to je skvělá zpráva pro celé paralympijské hnutí, protože víc peněz znamená lepší podporu pro sportovce.